05/19 Kostarika 501-550

501 Od návratu jeden velmi uneventful školní týden za druhym. Ještě čtyři a půl do konce semestru.

502  Vlasy dost zničený od velkýho množství sluníčka, tak jsem se vrátila zpátky ke krátkýmu sestřihu. Zas jsem si moc ráda připomněla, jak jsou krátký vlasy praktická věc!

503  Šla jsem v Kartágu na vlak přes trh, kde v neděli večer všechno vyprodávali – chtěla jsem si koupit salát – měli je po třech za levno, tak jsem si řikala, že tři je hodně než zvadnou, ale lepší než žádnej, jenže ve snaze je vyprodat mi jich ten pán strčil pět, tak vim, co budu následující dny jíst od rána do večera, abych je nemusela vyhodit.

504  Konzultace se statikem <3 – podvečerní konzultace ateliéru se statikem, která se protáhla o hodinu, jen protože tomu vyučujícímu přišlo důležitý povědět mi o seismický statice a že ho zajímalo, jak se to dělá u nás. Nakonec s náma (po svý pracovní době!) nadšeně a mile konzultoval snad dvě hodiny.

505  El codigo seismico je tu taková konstrukční bible kterou nikdo nemá moc rád, protože jim dělá z krásně vzdušnejch návrhů hrady.

506  Koupě deseti vajec v sáčku – to určitě dopadne dobře.

507  Výztuže do příček, do všeho.

508  Voda se šíří spárama v dlaždickách po celym domě, všude louže a bohužel spousta vody mi nenápadně spárama natekla pod dveřma až do pokoje a promočila spoustu věcí, tak mám dveře ucpaný ručníkama a čekám, až zas bude ráno pěkně.

509  Na kresbě jsem jako cvičená opička, když pak jdu okolo po chodbě, volá si mě do druhý paralelky ukázat jim svý kresby. Ne že by byly nějaký zázračný, moc poslední roky nekreslim bohužel, ale taky kreslej poprvý v životě, tak je to pro ně úplně hvězdný.

510  Pán co obchází třídy s výukou, má proslov a pak vybírá drobný na nejakýho kluka se svalovou atrofií – vzhledem k tomu, že náš vyučující nic neřekl, to vypadalo legit, ale pak ho z naší učebny vyvedla ochranka.

511  Ateliéry se tu až do čtvrťáku dělaj ve dvojicích, akorát si při práci jen málokdy vzpomenu, že bych měla prvky v našem společnym modelu pojmenovávat španělsky… Většinou jsme to klikaly na mym noťasu, takže jsem u toho seděla já, no a když teď přes týden na tom pracovala spolužačka sama, měla z toho chudák nedobrovolnou google translatorovou lekci češtiny.

512  Občas se mi stane, že když napodruhý napotřetí nerozumim něčemu, co se mi snaží ta moje spolužačka, se kterou dělám ateliér, říct, bez varování přejde do angličtiny, ale má tak silnej přízvuk, že to většinou aspoň minutu dvě nepoznám a jen na ní dál vejrám, dokud si neuvědomim, že změnila jazyk… načež jí většinou jen poprosim, jestli by to nepopsala spíš španělsky.

513  Budovatelská historie Kostariky (teď je komunistická strana ilegální) ale ve čtyřicátejch letech se spojil prezident, nejvyšší církevní funkcionář a hlava komunistický strany a dali dohromady spoustu sociálních reforem, na nichž kostarika funguje doteď.

514  Kostarická hymna, ač ze 70. let 19. století, je nejbudovatelštější věc na světě.

515  Letos prý nezvyklý sucho, když to vidim teď, tak jsem ráda, že tu nebudu na ty nejdeštivější měsíce.

516  Jeden místní kamarád jede na léto do Evropy včetně Čech. Řikám si, že bych ho měla varovat před různejma reakcema, až se tam budem lidem představovat. Jmenuje se totiž křestním jménem Lenin.

517  Jak je tu všechno střežený s za mřížema, tak je pěkně otravný, že jsou o nedělích a svátcích zavřený i třeba některý parky nebo parkový areály, např. části kampusu místní největší univerzity, na kterou sice nechodim, ale do toho parku chodim běhat. V ulicích je to pak trochu jak běhat v tunelu mezi zavřenejma mřížema.

518  Tak jsem si řekla, že poběžim k obchoďáku, jako orientačnímu bodu, kterej přece neminu. Po drobný dezorientaci jsem ho našla, ale byl to možná deset metrů dlouhej dvoupodlažní domek s oprejskanym nápisem Centro Commercial Sabanilla.

519  Počítání ve Šp je o dost míň přirozený, když potřebuju něco spočítat rychle, tak jsem automaticky začla počítat nahlas česky a po chvilce jsem zvedla hlavu a několik spolužáků na mě jen zíralo ve snaze vymyslet, co to řikám.

520  Když člověk v projektu může používat stejnej typ stěny na interiérový i exteriérový.

521 Jak se jmenujou jednotlivý písmena ve španělštině se učim především na koncovkách grafickejch souborů… JPG = [chota pe ehe], PNG = [pe en ehe], PDF = [pe de efe] a tak.

522 Už dlouho mi žádná máma/táta/ babička nevyčetla, že chodim doma bosa, tak mi to nahradila ta spolužaččina.

523  Ne, že bych to dělala příliš často, ale když už je moje komunikativní já fakt hodně unavený a něčemu zrovna rozumim jen třeba z půlky, je docela osvobozující prostě říct: “lo siento, no entiendo” a nechat to u toho.

524  Nabarvený pneumatiky častýma pouličníma květináčema v San José.

525  Mám pocit, že každej měsíc začíná sezóna nějakýho dalšího novýho podivnýho ovoce.

526  Podvečerní fronta na bus až za roh, doslova. Vzhledem k tomu, že se platí u řidiče při každý jízdě, tak se lidi na busy mhd stavěj do klidně padesáti- sto- metrovejch zástupů. Když se tohle pak děje ve slejváku všude po ulicích, kde se to plete do provozu a pěším pod nohy se spoustou otevřenejch deštníků všude, je to poněkud komplikovaný.

527  Nečekaně velký zapojení do odevzdávek na českejch fakultách architektury. Škoda že já mám odevzdávku až za tři týdny…

528  Nechápu, jak tu může tolik ženskejch chodit po městě ve vysokejch podpatkách, když se tu člověk sotva potká metr hladkýho rovnýho chodníku.

529  Zase bez elektřiny. Naštěstí vypadla až po tom, co mi dojel mnohahodinovej render přes noc. Taky tentokrát celá čtvrť, takže ikdyž mi dneska z jinejch důvodů odpadla výuka, stejně do tý školy musim.

530  Ostatní exchange studenti tu maj povětšinou tak třetinu/půlku školy co já, takže trávěj většinu semestru u moře, zatímco já doma klikám a už jsem skoro zapomněla, jak moře vypadá a že jsem v nějaký Kostarice.

531  V copytcentru nemaj vzorově zarámovaný fotky z dovolený, ale plachtu s nápisem SE VENDE (na prodej), úklidovej rozpis, zákaz vstupu atp.

532  Kvalita veškerýho tisku v týhle zemi je naprosto zoufalá.

533  Když se zastavilo na červený, paní na spolujezdci vedlejšího auta se pokřiknutím ptala řidiče mýho busu na cestu.

534  Dneska jsem potkala první řidičKU autobusu.

535  Myslela jsem, že tu je sezóna mandarinek nějak tak celoročně, ale bohužel jsem se mýlila. Ikdyž úplně nevim proč, když je tu teplota celej rok dost stejná. Manga už taky ošklivější.

536  Proč se tu běžně neprodává bílej jogurt?

537  Pro podlaží a podlahu je jen jedno slovo.

538  Místní studenti se snažej o převrat, aby měli lepší vyučující na ateliér příští semestr. Resp. vymejšlej kam strčit jednoho blbýho vyučujícího, kterej má ve smlouvě aťák, ale nikdo ho nechce. Taky tříděj kam strčit který podle toho, jestli uměj dobře urbáč, TZBčka, design apod. a následně dospěli k závěru, že nemaj dost vyučujících, který by je byli schopný kvalitně naučit to, co má být podle osnov náplní jejich aťáků.

539  Děsný vlhko pořád, všude, oblečení schne dvakrát tak dlouho a stejně nikdy úúplně neuschne a tak a tak a tak.

540  Všude brouci vzhůru nohama. Asi s tim, jak začalo pořád pršet, ale jsou fakt všude a většinou když je vidim, tak se zrovna snažej obrátit z krovek zpátky na nohy.

541  Nabídka ovoce se za poslední měsíc zmenšila tak o 70 procent. Aspoň se vyléčim ze svý mandarinkový závislosti, ale stejně je to škoda. Dokud jsou aspoň banány a většinou ananasy, tak je to ok.

542  Pořád si zapomínám deštník, což je blbý, když je každej den slejvák a většinou mám u sebe noťas.

543  Za pár deštivejch týdnů moje tmavohnědý opálení zas úplně vybledlo…

544 Po mnoha měsících jsem si koupila bílej jogurt a teda žádnej zázrak. Vůbec je tu kvalita mléčnejch výrobků hluboko pod bodem mrazu (stejně jako věci typu šunka, to se ani nedá úplně jíst často, a to opravdu nejsem vybíravej člověk) a s cenou klidně dvoj-trojnásobnou než u nás. Moc nerozumim, proč to tak je.

545  Přijde mi absurdní kvalitativní rozdíl mezi potravinama v levnejch supermarketech a supermarketech, kde si člověk přijde, jako by byl ve Státech, kde všechno stojí o dost víc, ovoce a zelenina se leskne a blejská,  všechno z dovozu a tak. Ale řekla bych, že spousta místních si je nemůže dovolit. (Ale zas tam aspoň prodávaj ten bílej jogurt, ikdyž jsou v nabídce jen dva tři různý, ovocnejch ale všude mraky.)

546  Už jsem tu čtyři měsíce a ještě sice zbývaj dva, ale už budu začínat pomalu a jistě balit, protože v San José mám už jen dva týdny.

547  Za autobus na cestu do školy a ze školy zaplatim denně cenovej ekvivalent dvaceti banánů.

548  Denně jezdim do školy okolo budovy, kde jsou pořád fronty, sem tam policejní hlídka a obecně dost lidí. Dneska jsem si všimla nevýraznýho nápisu ‘Embajada de Nicaragua’, tak už to dává smysl.

549  Salón s šatama propagovanejma pro události od prvního svatýho přijímání po svatbu.

550 Nemáme na ateliéru žádný závěrečný kritiky, ani tištěný odevzdávky, jen to odevzdáme do místní obdoby moodlu a čus, takže ani neuvidíme projekty ostatních. Taky ale ten finiš neni zdaleka tak hektickej jako u nás… Poslední dva týdny už jen děláme detaily, taky ale kvalita těch návrhů je někde jinde bohužel… Nějak mi to jen potvrdilo, že se tu víc jede na odškrtnutí odevzdávky, než nějaký společný hledání a rozvíjení těch návrhů… absence zpětný vazby je z toho pak nejsilnější. Taky je ale fakt, že s hodnocenejma odevzdávkama během celýho semestru je ta poslední jen pár desítek procent, tak už se to tolik nehrotí. Ačkoliv budeme mít na konci semestru větší klid, ty výsledky tomu odpovídaj…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *