02/19 Kostarika 101-200

101  Kam bus jede se ptát zásadně z venku, aby člověk neprošel čidlem a nemusel platit jizdný i když ani nenastoupí… learned the hard way – o tom byla ta hádka  autobusákem – vůbec jsem nechápala co po mě chce, když mi to španělsky vysvětloval a nebyl ohledně toho zrovna milej.

102  Často neni poznat, kde končej hory a začínaj mraky.

103  Už tu zdravim pouličního košíkáře, jak kdyby to byl můj děda a to jsem kolem něj šla zatim jen dvakrát.

104  Na každym rohu se tu prodávaj losy do loterie.

105  Těm pár semaforům pro chodce, který v San José jsou, dost vtipně problikávaj končetiny.

106  Čekat na bus směrem ven z centra je jako promenáda, ty autobusy přibrzděj, aby si je člověk mohl prohlídnout, a když se jim líbí kam jedou, tak mávnou a oni často už s otevřenejma dvěřma přibrzděj, aby lidi naskočili.

107  Od dětí po starý si tu každej nosí k tašce/batohu ještě lunchbox. …americký flashbacky.

108  Všude krásný zahrady, ale všechno lemovaný žiletkovym drátem.

109  Je tu tak vlhkej vzduch, že mám obavu, že před odletem budu muset všechno sto let slunit, aby pak můj kufr neměl sto padesát kilo.

110  Ve druháku tu často lidi kreslej prvně v životě a učej se, jak se drží uhel… :// A na první hodině se kreslej jen rovný čáry a portréty do předkreslený normový mřížky.

111  Všichni tu posílaj hlasovky spíš než aby psali, i vyučující a tak. Taky pozoruju, že maj místní studenti často velkej problém psát slova i ve svým rodnym jazyce.

112  Máme společnou konverzaci vč. učitele na whatsappu na všech předmětech, i na kresbě.

113  Lidi prodávaj věci na ulici pořád všude, ale je to ilegální… Takže když viděj někoho z městský policie, berou nohy na ramena a divili byste se, že během pěti deseti vteřin komplet vyklidej celou ulici.

114  Všechny provozy ve východní části města se jmenujou del este. Od kostelů po benzínky.

115  Autobusový linky se tu sjížděj z různejch čtvrtí a postupně se připojujou na páteřní avenidu a všechny jedou do centra. Okružních linek je tu jen pár.

116  Potkala jsem velkou prodejnu čistě jen s autosedačkama. Už dvě, asi častá komodita na trhu.

117  Běžně pouliční bar s drobnym jídlem a pitím v garáži.

118  Casados – typický jídlo, fazole rýže maso salát, ozdobeno banánem.

119  Vymyslet, kterej plácek vypadá nejzpevněnějc a to asi bude zastávka autobusu.

120  Ráno v busu hraje radio se zprávama o tom, jak jsou Spojenejma státama vnímaný migranti z jihu jako vrazi a dealeři – to je pro místní motivační takhle po ránu.

121  Když lidi vystupujou z nacpanýho busu, tak nikdo nemůže na chvilku vystoupit aby jim uvolnil cestu, protože jsou ve dveřích počítadla a musel by pak při nástupu platit znova…

122  V některejch busech je kyblík jako odpadkovej koš.

123  Ateliér ve škole je většinou čekání na to, jestli se někomu načte nějaká stránka na webu… minimálně ve fázi analýz. Prý před timhle semestrem zaváděli novou a kvalitnější wifi – moc se jim to nepovedlo.

124  Musim tu přestat dělat dobrý skutky na ulici, jinak mi nic nezbyde… :( :(

125  Lol busy se tu předjížděj i v rámci stejný linky na stejný trase.

126  Baví mě si tu kupovat ovoce a zeleninu, u kterejch nevim ani jestli je to ovoce nebo zelenina a to někdy ani po tom, co to snim… Třeba to poslední bylo něco mezi ředkvickou a hruškou, ale mělo to pecku jako avokádo a vnitřek okolo pecky byl suchej a chlupatej… Hm. (update – manzana del agua)

127  Prvně v životě jsem si koupila avokádo.

128  V San José je všude hrozně moc veřejných parkovišť. Fakt Parqueo público na každym rohu.

129  Pevnej jar v kelímkach jak od Flóry, kde člověk jen nechává položenou houbičku, docela šikovný.

130  Angličtina, kterou tu lidi mluvěj, je většinou slovo od slova přeložená španělština.

131  Už podruhý jedu se stejnym autobusakem, co jede hrozně pomalu a je naštvanej vždycky, když ho jinej bus předjede. (už víckrát a pořád se to opakuje)

132  Minikrabíci v dirkach v písku a mini modrý medúzky vyplavený na břeh, co vypadaj jak kapsle s barvivem, co ž se trochu rozpustily.

133  Před chvílí tu jeden z našich exchange buddies vylezl jak opice na tak sedm metrů vysokou palmu, shodil dva čerstvý kokosy a jak křuply, tak jsme si z nich lili tu kokosovou vodu rovnou do pusy,… to jsem si přišla fakt absurdně tropicky

134  Dvě malý holčičky se klouzaj na zídce ve tvaru klouzačky, každá s velkym pytlem chipsů v náručí. Obecně tu chipsy čkolek sežene na každym rohu, a to myslim fakt úplně každym – často u několika stánků na jednom křížení ulic v centru.

135  Když člověka oslovujou v různých částech města dokola ti stejní žebráci.

136  Při nočním návratu z výletu bývá město o něco plnější policajtů, proto je víc překvapení, když první kterýho potkáme, je kamarád jednoho z našich exchange buddies…

137  Neni příjemnej pocit, když v noci čekáte na autobus a taxikáři vám zastavujou jen aby vám řekli, že to neni bezpečný a kamarádi, od kterejch se odpojujete protože bydlej v druhym městě se taky strachujou a ten bus pak nepřijede a musíte stejně jet drahym uberem přes půl města, protože pěšky by to nebylo bezpečný…

138  Když jezděj busy jednou za patnáct minut, ale zastaví vám až třetí, protože dva jsou moc plný… jak má pak člověk chodit včas…? (Tak ne, teda možná byly plný, ale taky jsem možná stála na místě, který považuje za zastávku jen část autobusáků a druhá část preferuje plácek o sto padesát metrů vedle… teď už chodim čekat tam.)

139  Paní co s sebou na vozíčku tahá velkou kyslíkovou bombu, na kterou je přímo napojená.

140  Píše se 19.2., den, kdy jsem někomu prvně poradila, kde tu něco najde…

141  Pračka co pere jen za studena, prací prášek se za ní musí oplachovat a máchat ručně a při ždimání v centrifúze odcestuje i o půl metru.

142  Obecně je tu cítit dost USA a vlastně mi to neni moc sympatický.

143  Baví mě tu fotit pořád dokola průhledy ulicema a elektrický vedení.

144  Když v Praze vídám východ slunce, bývá to, když chodim spát, je hezký to tu mít naopak a s východem vstávat. Vůbec tu mám posunutej reřim tak o čtyři hodiny, než jsem běžně zvyklá a je to docela fajn.

145  Uniformy na všech základkách a středních.

146  Spolužačka z památkový péče mi nosí do školy místní divný ovoce na vyzkoušení – dneska starfruit, vyadá to krásně, ale tak kyselou věc už jsem hodně dlouho neměla. Pálí mě z toho pusa ještě po osmi hodinách. Prý se to taky občas jí se solí.

147  Lidi tu často maj k mýmu údivu dost mezinárodní křestní jména, a pak teda vždycky dvě dost nemezinárodní příjmení.

148  Teplo a hezký počasí neni tak vzácný a milý, když mu nepředchází podzim a zima…

149  Ve všech jinejch slovech řikaj normálně tvrdý R, jen když řikaj Costa Rica, tak maj všichni takový to extrémně americký R.

150  Prý jsou tu často zemětřesení – už jsem jich tu asi pár slabejch cítila, ale ještě jsem si nebyla nikdy úúúplně stoprocentně jistá, že to nebyly jen otřesy od projíždějícího autobusu, kamionu nebo tak něčeho.

150  Prý jsou tu často zemětřesení – už jsem jich tu asi pár slabejch cítila, ale ještě jsem si nebyla nikdy úúúplně stoprocentně jistá, že to nebyly jen otřesy od projíždějícího autobusu, kamionu nebo tak něčeho.

151  Autobusy jsou tu automaty, ne manuály, a do kopce jim to moc nejede.

152  Jak bydlim v San José z exchange studentů jediná, protože tu jediná mám fakultu, tak mám z těch ostatních spíš takový víkendový kamarády, ale víkend tu mívam třídenní, tak to neni tak málo.

153  Všichni (většina) jsou tu dost sympaticky bezprostřední.

154  Už už jsem doufala, že má moje nová ulice aspoň číslo, ale pod stejnym číslem jsou ve městě další dvě a mapy najdou jen ty dvě a ne tu mojí… Tak vám teda nevim s těma dopisama.

155  Pokud brzo nenajdu koště, tak nebudu muset kvůli pláži ani opouštět pokoj… A to jsem byla zatim u moře jen jednou.

156  Jablka jsou tu cca 35 x dražší než třeba papaya… klasická cena u všeho co je z dovozu, ať je to jedlý nebo ne…

157  Četnost, se kterou mi tu někdo řiká tranquila! je pozoruhodná.

158  Na ateliéru se nepracuje společně s celoateliérovym zájmem na co nejlepším řešením společnýho zadání, ale jede se spíš kompetitivně, a to už v úrovni analýz, kdy každá ze čtyř skupin analyzuje všechno, místo toho aby to měly rozdělený tematicky a mohly jít hloubš, jinak ale úroveň analýz na dobrý a dost detailní úrovni.

159  Některý věci jsou na ateliéru spíš o otravování o přesnym dodržování pravidel, než jejich využití k praktičnosti a chodu výuky…

160  Ačkoliv úroveň ateliéru mi zatim přijde lepší, než jsem čekala, tak se tu bohužel víc hraje na to, jak se co bude hodnotit, než na to, abychom se vzájemně informovali, diskutovali a tak. A to i ze strany učitelů, kteří pořád zmiňují, jak se co hodnotí

161  Poprvé od ZANu mě na aťáku vede aspoň jedna ženská.

162  Ateliér tu má víc podobu běžnýho předmětu, než něčeho s širším rámcem… Je to předmět po ročnících, ne vertikální, tzn. ho člověk, pokud správně chápu, absolvuje pořád se stejnejma lidma a minimálně s lidma, se kterejma má zrovna i většinu ostatních předmětů.

163  Atelierovej systém je o poznání míň svobodnej a o hodně míň s výsledkem na vlastní zodpovědnost a proces dle vlastního zvážení, protože je nalinkovaná každá minuta semestru.

164  Je docela dobrý se učit španělštinu studiem zrovna architektury, protože se člověk učí popisovat běžný životní situace, místa, materiály, město a tak… což má všechno takovou slovní zásobu a konstrukci vět, který se pak dost použijou i v běžnym životě

165  Lidi tu maj mezi kamarádama mnohem menší nebo spíš často neexistující osobní prostor. Ale to se často vztahuje i třeba na Španěly, kteří jsou tu taky na výměně.

166  Maj tu hrozně vymazlený prezentace, ale je to takový dost ofiko – ikdyž to zrovna u analýz neni asi nic proti ničemu. Jen je nezvyk, že zatim všechno dělaj místo AutoCADu v Ilustrátoru.

167  Už na prezentaci analýz host.

168  Normou ošetřený zastřešení ulice v hloubce alespoň 1,2 metru (slunce/déšť).

169  Místo souhlasnýho Mhmm se tu používá souhlasny Ahaa.

170  Jak tu v úrovni chodníků všude stíněj stříškama apod., tak tu ulice vypadaj vizuálně podstatně víc roztříštěně.

171  Placení kreditkou vždycky jen s nějakym dokladem, ikdyž je to jen pár korun.

172  Abych zadala pin jsem si musela víceméně vyměnit místo s pánem za pokladnou, protože kabel od terminálu měl jen deset cm.

173  V mym novym domě maj sice sporák, ale všechno vařej v teflonovejch elektrickejch věcech na tom vyplym sporáku jen postavenejch…

174  Bydlim tu týden a první výpadek vody…

175  Dneska v rámci prezentací analýz na aťáku jsem se dozvěděla, že tu přepadávaj chlapy o víc než dvacet procent častejc než ženy. Tak si třeba troufnu jít zítra ráno ještě za tmy na bus. (edit: netroufla jsem si, vzala jsem si Uber, což mě tu m.j. dost vytáčí, muset si za tmy brát Uber místo toho, abych šla a čekala sama na bus za tmy :// )

176  Uprostřed ničeho, jen víceméně plantáží a tak, malá bouda/domek s ručně napsanym nápisem Alcoholics Anonymous a před nim zaparkovanej stařičkej prázdnej autobus, vůbec jsou tu AA místa dost častý.

177  Na chvilku jsem se probudila v budu a chvilku mi přišlo, že koukám do běžnýho lesa, ale ne, byla to palmová plantáž.

178  Na pauze dálkovýho busu jsem chtěla nastoupit zpátky, když v tom z okýnka vylítl zbytek nedojedeny tortily, kterej mě jen těsně minul.

179  Krabi uměj skákat, k mýmu údivu.

180  Na pobřežích Amíci všude.

181  Začla mě sledovat a hodin tlupa pouličních opis a jedna se mě i pokusila napadnout. Vzhledem k tomu, že jsem před cestou kvůli nastydnutí už nestihla očkování na vzteklinu, jsem docela ráda, že jsem stačila uhnout a to škrábnutí neporušilo kůži.

182  Prázdný kokosy místo míčů na plážovej fotbal. Jen teda naboso nebo v žabkách to trochu bolí.

183  Když člověk jde lesem (pralesem) a nad hlavou mu lítaj opice.

184  V hostelu ve sprše jsem koukla nahoru a na stropě hezky se zářivkou zarovnaná úplně nehybná ještěrka… řikala jsem si, jestli to neni jen místní výzdoba k národnímu parku, tak jsem jejím směrem cákla trošku vody (taky jsem samozřejmě chtěla, aby se pohnula, kdyby byla živá) a pak jsem fascinovaně pár minut sledovala jak se plíží od kapky ke kapce a jazykem je ‘pije’ jako kočka jednu po druhý a pak spokojeně odpochodovává do rohu.

185  Když se v tropickym lese člověk potí tak, že cítí, jak se mu jednotlivý kapky potu tvořej na kůži.

186  Výlet korytem řeky a po kořenech a liánach k minivodopádu.

187  Druhej víkend u moře a už plánuju, co podniknu se svym měsícem volna na konci semestru, ačkoliv je to tu dost klidnej ráj, asi mi to nevydrží nekonečně dlouho a koncem semestru už asi budu mít Kostariky úplně akorát (zcela v dobrym myšleno) a budu chtít objevit další kus světa.

188  Už pár dní tu piju vodu, která dost pravděpodobně neni pitná, tak schválně, co z toho bude. (zpětnej edit: naštěstí nic.)

189  Mezi víkendama a školníma týdnama je to tu úplná změna reality co tři čtyři dny…

190  Bavila jsem se tu s jednim cizím Britem co čekal na stejnej zpožděnej bus od moře do San José anglicky a přišel k nám kamarád Španěl, co neumí moc dobře anglicky, zkoušel se zapojit do konverzace a měl úplnej breakthrough v tom, jak já to mám se svojí španělštinou v tý velký skupině rodilejch mluvčích úplně pořád. (Ale vim, jinak se to člověk nenaučí a docela to funguje, ikdyž je to někdy poněkud náročný.)

191  Celý San José zaplaveny jednou výstavou místního nejznámějšího umělce, taky první neevropan? nebo latino? kdo vystavoval ve Vatikánu.

192  Prodává se tu běžně třtinový cukr po půlkilovejch cihlách za ani ne třicet korun. Nevim, co bych s tim dělala, ale přijde mi to supr.

193  Týdenní vertikální workshop místo výuky, běžný ateliéry jsou tu po ročnících, tak je to tu asi dobrá změna mít něco i napříč celou školou.

194  A jelikož mám zapsanej normální aťák se čtvrťákama, tak jsem v rámci toho celoškolního higher on the food chain, což znamená, že mám čas od času na starost skupinku prváků a druháků, ikdyž o týhle zemi a navrhování v ní prakticky nic nevim a to co vim stejně spíš ještě nedokážu říct španělsky. Ale berou to.

195  Bezpečnost… sto studentů fakulty se pohybuje v jednom parku 70×70 metrů, všichni fotěj, měřej, zapisujou… Byla jsem v části toho parku a zrovna pět deset metrů okolo nikdo nebyl a už za mnou přišly dvě spolužačky, ať se tam nepohybuju sama s vyndanym telefonem, že je to nebezpečný, když nemám hned okolo sebe skupinu lidí… Tak jsem na ně úplně udiveně koukala, že jsou další lidi jen pár metrů ode mě a plnej park studentů (nic zarostlýho s křováma a koutama, normální hladce posekanej park s lavičkama a pár stromama) ale dál mi vysvětlovaly, že v ten jeden minutovej moment jsem okolo sebe nikoho neměla a že je to nebezpečný… – park úplně plnej lidí, většina laviček obsazena a tak a stejně jim to přijde nebezpečný – jsou místní, měla bych jim to věřit, ale nebezpečný mi to vážně nepřijde… Ale zas možná takováhle občas přehnaná opatrnost je způsob, jak se z dlouhodobýho pohledu vyhnout něpříjemnostem…

196  Vůbec je měřítko nebezpečnejch míst mnohem podrobnějc vnímaný – my řeknem, že je nebezpečnější ňákej park, ňáká ulice, ňáká oblast, naka čtvrť, tady se mluví o nebezpečnejch místech  např jako o prostoru 4×4 metry v rohu náměstí, kde nejsou zrovna dveře do domu, ikdyž je do toho rohu odevšad vidět.

197  Většina studentů tu prakticky neumí anglicky, nebo jen trochu.

198  Kancelář studentskýho spolku na fakultě architektury vypadá a funguje dost podobně jako u nás, jen maj funkční mikrovlnku, co jim nevyhazuje pojistky (a teda tak dvakrát větší místnost i se záchodem).

199  Kdo by to byl čekal, ale v deštnym pralese reálně žijou srnky.

200  Předávkovala jsem se papayou a teď mě bolí celá pusa.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *