03/19 Kostarika 201-300

201  Potkávám tu při víkendovejch výletech lidi, co sami procestovavaj jižní ameriku a musim říct, že mě to dost láká a v menším měřítku než celej kontinent tu na konci asi něco takovýho podniknu.

202  Dneska jsem tu přesně měsíc (ikdyž ten nejkratší 🙂)

203  Celkem běžnej zdroj údivu, že v Čechách nemáme sopky ani zemětřesení. (mimochodem pořád jsem tu žádný všimnutelný zemětřesení nezaznamenala…)

204  Potkávám tu překvapivě hodně lidí, co si různě po škole čistěj během dne zuby.

205  K užívání tu maj studenti celej jeden domek se sezením, stolama, koupelnou a sprchou, automatama, fotbálkem, velkou kuchyňkou, odpočinkovou místností, pohovkou a tak dál… a to je jich na fakultě jen 200, dost velká část fakulty je taková domácí…

206  Týdenní celoškolní konstrukční workshop v padesátičlennejch skupinách, kde každej měl povinnost účasti jen v době, kdy má běžně výuku, což ve výsledku znamenalo, že dopoledne někdo něco vymyslel, pak šel domů a odpoledne to jiný lidi zas celý přemysleli. Takovej tag-team workshop.

207  Víceméně jsme několik dní šmirglovali palety a zabrušovali hrany prken.

208  Maj tu děsně pracovitý a extrémně dobře organizovaný mravence.

209  Byla jsem pozvaná na večeři a sleepover k několika exchange studentům z Mexika (co k mýmu údivu ještě neopustili kartágo a asi to ani neplánujou), co jsou tu taky na výměně, – a sleepover španělsky nazývaj pijamada 😀

210  Od začátku, co jsem tu, cítím, že se mi tu hůř dýchá – nevím jestli kvůli nadmořský výšce, kvalitě vzduchu nebo kombinaci, ale cítim to od prvního dne a pak zvlášť, když se jdu proběhnout.

211  Důležitost angličtiny pro práci (např spousta pracovních míst v call centrech), a je tu prý i jistá politická vůle udělat z Kostariky bilingvní zemi… Ale přijde mi, že tu celková úroveň angličtiny moc dobrá neni, tak si neumim představit, jak by to fungovalo.

212  Četnost toho, jak často musim prát, se ze všeho oblečení řídí podle dostatku ponožek 😀, asi jsem si jich přivezla málo.

213  Nevim proč, ale ještě jsem se tu nenaučila nosit sluneční brýle, tak prostě akorát každou chvíli mhouřim oči.

214  Zajímalo by mě, jestli tu taxikáři natahujou jen cizince nebo i místní, protože jsou jich tu všude mraky a místní je běžně používaj, ale pro cizince je to taková no-go věc

215  Paní co na ulici prodává příčesky 😀

216  Všechno je tu lemovaný fastfoodama všeho druhu a obchodama se smaženym kuřetem. Všude.

217  O víkendu je doprava v San José o poznání horší než ve všední dny.

218  Po měsíci tady první jabko.

219  Maj v busech fancy mechanismus pro nastupování vozíčkářů, ale žádnýho jsem ještě v busu neviděla (update – už jsem ho viděla použitej pro kočárek – byla to operace na pět minut, naštěstí ne ve špičce)

220  Pálivy jídlo, který já sotva zvládnu a mexičani ani nemrknou a jen se smějou když jsem rudá a chodim si pro vodu.

221  Těch pár mexickejch exchange studentů prý na cestování nemá moc peněz, ale pak tu utrácej za blbosti, tak jsou dost možná spíš spoko být jen ve svym městě a nikam nejezdit, ale taky to tu pro ně asi neni tak jiný, ikdyz rikaj že jo.

222  Mám tmavej pokoj s oknem pod schody, ale po návštěvě jedněch dalších excahnge studentů v Kartágu bych měla být ráda, že mám vůbec ňáký okno (hlavně teda kvůli vzduchu, světla tam taky moc nemám)— ikdyž kvůli tomu, že je to v San José za to taky platim dvojnásobek co oni. Nebo třeba 1,5 x tolik, o jedna kamarádka za celej byt v Kartágu…

223  Mexičanky poprvé v zahraničí, vůbec neni moc zvykem cestovat v týhle části světa – pro místní je to stejný, že většina nikdy neopustila zemi, nebo třeba jezděj k moži jen k pacifiku, ale ke karibiku nikdy, protože to je o trošku dál…

224  Večeře u mexickejch spolužáků se neobešla bez tequily, akorát jejich paní domácí nalejvá podobně velký panáky jako nám nalili na Ukrajině… měsíc jsem tu prakticky nic nepila, tak jsem se musela trochu bránit (nalejt trochu do vedlejší skleničky, když se nedívala) ale byla dobrá.

225  Hodně mě překvapilo tu už za tmy v Kartágu na ulici zaslechnout češtinu, si člověk řekne, že se mu to spíš zdálo, ale ne, opravdu, Češi jsou všude… ňáká skupina co minibusem cestuje z Mexico city do Panamy…

226  Strašně moc interiérů jakkoliv chudejch nebo bohatejch domů je tu v interiéru lemovaná dřevěnejma lištama – na stropech i na podlahách.

227  Běžně se sluncem je tu všechna krajina hrozně kontrastní a taková jako nepřehledně výrazná, ale pak když je zataženo a je člověk v mraku/mlze, tak to má zas úplně jinou úroveň krásy 🙂

228  Hejno černejch ptáků se zářivě žlutejma ocasama, takže vypadaj jako házecí šipky.

229  Nějakej druh ptáků tu vydává zvuky jako ty, co uměla raketa na baterky z Lega, co jsme měli jako malí.

230  Uspořádání vesnice okolo náměstí? Ne, okolo fotbalovýho hřiště. A v čele toho hřiště kostel.

231  Neexistující osobní prostor jedný mexičanky (která je jinak moc milá) mě dovádí k šílenství. (resp. že pro ní neexistuje můj osobní prostor :D )

232  Leg room v mhd a meziměstskejch busech maj dělanej na trpaslíky.

233  V dalším městě totéž, zase fotbalový hřiště místo náměstí a kostel tentokrát na podélný straně.

234  Pořád všude malý děti s velkejma pytlema chipsů v náručích.

235  Myslim, že by mi tu z dlouhodobýho hlediska chyběly roční období.

236  Poklopy kanálů přidělený řetězem proti krádeži.

237  Jednou za čas podcenim jak moc platanos nejsou banány a koupim si je, když zrovna nemaj hezký banány a pak do něho kousnu a uvědomim si, proč je to tu braný za zeleninu…

238  První výpadek proudu.

239  Někomu ve vedlejším pokoji nebo o patro vedle vibruje telefon, ale jsou tu tak tenký stěny, že mě to budí celou noc…

240  Lidi maj ve zvyku při vystupování z busu děkovat řidiči.

241  Posunuli dílčí odevzdávku z pátku na úterý a všichni do jednoho to museli potvrdit podpisem 😀 😀 to jsou mi pořádky.

242  Prý že když nemáme v mnoha typickejch jídlech moc rýže a fazolí, tak co že teda v Čechách jíme… Ptal se Mexičan. Tak jsem řekla, že brambory.

243  Najít suroviny na typicky český jídla je tu docela problém. (měli jsme international večeři)

244  Zeptala jsem se paní domácí, jestli je tu někde otvírák, koukla do skříňky, nenašla, tak vzala obří nůž, probodla tu plechovku a otevřela to tim… Už se nedivim, že tu maj jejich nože problém nakrájet skoro i banán, jenže ten svůj nemůžu najít.

255  Maj tu troubu se sporákem, ale jen na okrasu… entonces se prostě všechno vaří v pánvi… Teda krom rýže, na tu tu maj ricecooker…

246  Právě jsem na svym psacím stole uválela a v teflonový pánvi uvařila spoustu ovocnejch knedlíků na zítřejší mezinárodní večeři (taky první jídlo, co jsem tu za celou dobu uvařila, když se nepočítaj saláty)… Jen teda máslo je tu slaný, tvaroh tu neexistuje, ale nahradily ho jiný věci a naše druhy ovoce tu taky nejsou, nebo bych se nedoplatila… takže posloužilo komponovaný, protože dávat tam banány a manga mi přišlo nereprezentativní… Ale přes to všechno se to povedlo. Dala jsem pak ochutnat naší paní domácí, která mě podle mě doteď fakt neměla ráda, abych si jí aspoň trochu naklonila, takovej icebreaker, a myslim, že se povedlo. Pořád opakovala, že je to muy rico, tak snad dobrý. Pak teda zakysaná smetana (místo tvarohu) taky slaná, ale zamaskovala jsem to skořicí a oslazením a všem to moc chutnalo. Asi jim to nepřišlo zvláštní, vzhledem k tomu, že si tu dávaj běžně sůl na ovoce…

247  Spala jsem na dnešek jen sedm hodin (což je víc, než skoro kterejkoli den v Čechách, ale výsledkem bylo, že jsem čtyřikrát po sobě usnula v busu během jedný cesty do školy…) nějak si tu odvykám na hektickou existenci.

248  Pihy všudeeeee, ani už skoro neni poznat ten bílej proužek od hodinek, co jsem několik let nosila až do druhýho dne tady, kdy jsem je ztratila při výletu na sopku…

249  Trvalo mi pět týdnů vyndat si český peníze z peněženky.

250  Už jsem si tu sehnala kytaru, už to bude dobré!! :)

251  Všichni na pozdrav fistbump, včetně policajtů ve službě.

252  Přišel mě vyhodit při přestávce sekuriťák že třídy, protože tam nesmíme být bez přítomnosti vyučujícího.

253  Haha ovocný knedlíky chutnaly, asi nevědí, že nemaj být ani trochu slaný. Ale vzhledem k tomu, že tu máj ve zvyku dávat sůl na ovoce, tak mi to všechno prošlo :D.

254  Z dost blbýho dne dva nový kamarádský kontakty :)))

255  Ranní cesta vlakem z Kartága do San José na půl osmou na aťák… Lidi na nástupišti seděj jak na bidýlku vyrovnaný jeden vedle druhýho v pořadí, v jakym přišli a postupně je obchází revizor a prodává jim lístky… asi aby se to při příjezdu vlaku (až za 25 minut) urychlylo, protože se čekaj davy… A deset minut předem nás začali organizovat, kterejma dveřma nastupovat a tak.

256  Taky nutno říct, že maj v Kartágu větší zimu než v SJO (ale město je to o doooost hezčí).

257  Jo a ten vlak přijel už plnej… Ale díky tý organizaci vyjel že stanice dokonce o dvě minuty dřív něž měl. To bych řekla, že je v týhle zemi nevídaný.

258 Průvodčí jsou tu kamíci úplně se všema, nakonec všichni tři stáli celou cestu uprostřed vagónu a bavili se s cestujícíma.

259  Z vlaku člověk vidí zas jiný části měst, ty trochu odvrácený.

260  Místo ubrousků, fólií a tak se tu oběd nosí zabalenej v listech banánovníků…, i se tak servírujou některý typicky místní jídla v podnicích.

261  Už na druhym předmětu tenhle týden máme quizy o čokoládu.

262  Předodevzdávka, kdy se odprezentuje komplet všechno, jen aby se to zhodnotilo, za další týden/dva vylepšilo a odevzdalo na ostro 😀 a o další týden pozdějc se z toho odevzdávaj výstupy do finálního portfolia.

263  Ve vyšších polohách pěstujou jahody a zakládaj na tom úplný turistický pozdvižení… Dávaj je ochutnat, marmelády, víno z jahod a tak. Nic jsme si nekoupili, ale free samples jsme si líbit nechali… :))

264  Výlet s náhodnou podobně starou Belgičankou, co jsem potkala ve zpožděnym zmatenym buse mhd jednou cestou ze školy.

265  Ve vysokejch polohách překvapivě evropská krajina a do toho sem tam minipalmy :).

266  Malý dítě v náručí je tu o víkendech takovej běžnej módní doplněk.

267  Nejspálenější mám hned po ramenou vždycky klíční kosti a pod nima docela bílo 😀

268  Potřebovala jsem tu něco koupit, tak jsem vlezla do obchodu a hned se na mě sesypalo několik zaměstnankyň, co se mi snažily vecpat co mohly a musela jsem se fakt snažit, aby se mi vůbec povedlo odejít…

269  Všude po městě je úplně enormní množství zubařskejch ordinací…

270  Rozbila se lednička, takže se mi za víkend co jsem byla pryč všechno zkazilo a když jí po týdnu opravili, udělali z ní mrazák, takže mám všechno zmrzlý

271  Pět týdnů školy a u počítače jsem zatim strávila to, co v Praze za týden a dooost se mi to líbí.

272  Lidi ze zemí latinský Ameriky jsou pravidelně uražený když přijde řeč na to, že mi nechutná kafe, a že jsem dobrovolně nikdy žádný nevypila.

273  Jsem tu teprv měsíc a půl, ale mám pocit, že se budu muset hooodně činit, abych tu toho stihla vidět aspoň část toho všeho, co bych chtěla.

274  Kupovala jsem si na ulici naproti bazénu kam chodim plavat dvě manga a ten děda od kterýho jsem je kupovala se mě hned ptal odkud jsem a pak byl úplně nadšenej že z prahy, že jí jednou viděl v televizi, a že je Praha krásná a já že jsem taky krásná a dal mi mango navíc.

275  Mnohem víc se tu na ulici troubí a píská na holky…

276  Nečekaně mi tu chyběj nějaký pořádně huňatý ponožky a teplej svetr, jelikož se tu moc nevede pevný zasklení oken (většinou aspoň část jen skleněný rolety co jdou zatuhlym mechanismem maximálně trochu sklopit) a někdy bývá i docela zima. (taky 100% podlah jsou tu ve všech místnostech dlaždičky, z čehož neni úplně teplo…)

277  Cyklista se třema velkejma platama vajíček na řidítkách co se řítí z kopce v místnim trochu crazy provozu.

278  I tady frčí uber eats, jen ti chudáci často jezděj po těch místních kopcích na polovičních kolech než by potřebovali.

279  Pořád mám na rukou rozhraní toho, kde jsem se druhej den tady děsně spálila.

280  Zase výpadek vody…

281  Takže čištění zubů ve škole, sprchování asi u bazénu, bezvadný)… možná proto tu tak častá potkávám lidi, co si ve škole čistěj zuby, že jsou tu ty odstávky vody častý 😀

282  Mám jeden předmět s prvákama, jeden s druhákama a třeťákama, jeden se čtvrťákama a jede s páťákama… To dohromady pokryje přes sto lidí, což znamená, že bych měla znát přes půlku fakulty, ale jménem si jich pamatuju tak deset.

283  Chtěla jsem jít plavat, kam chodim často, ale tentokrát i abych využila možnost sprchy, byť úplně ledový, protože doma už druhej den neteče voda… Ale bazén, ač přes dva kilometry od toho, kde bydlim, taky zavřenej pro poruchu vody.

284  Po večerech si čtu o všech krásnejch místech, který tu můžu prozkoumávat, (ale zdaleka jich nestihnu většinu) a plánuju svojí dubnovou cestu do Guatemaly 🙂

285  Nejdřív se tu s novejma lidma bavim jako spíš jako evropan/čech a pak až jako já, jaky je to tak snazší v ohledu španělštiny, takový ty deskriptivní věci a srovnávání zemí je přece jen v cizím jazyce snazší, než nějaký názory a pocity a tak…

286  Přeorganizovanost místní výuky mi je vysvětlovaná ruznýma lidma různě, někdo říká, že je to kvůli minulým případům nadržováni, jiný zas že to má vyvážit nebo ve škole anulovat tu desorganizovanost, která je tu všem celokulturně vlastní, ale pro školu se moc nehodí.

287  Někdo, asi většina, vykládá to, že všichni bydlej s rodičema dlouho do dospělosti za místní kulturní preferenci, ale až teď poprvý mi někdo řekl, že to je hlavně ekonomická nutnost, se kterou ti mladí dospělí úúúplně spokojený nejsou.

288  Popruhy zvenku batohu mi sloužej jako protikrádežový zařízený, že jima prostrčim ruku až po loket, když jedu busem a ani za nic nejsem schopná zůstat vzhůru… (a třeba jako dneska tam zrovna vezu v hotovosti nájem na následujících pár měsíců)

289  Ještě že tady tolik trouběj úplně ve všech situacích, jinak bych zaspala svou zastávku.

290  Haha moje osmičlenná skupina na analýzy na ateliéru se pořád hádá a dohaduje, většinou přes whatsapp, ale naštěstí se ode mě s mojí španělštinou moc nečeká, že se toho budu účastnit, tak dycky v klidu čekám až si to vyřešej a někdo mi sdělí, na čem se dohodli… Je to vlastně docela fajn 😀

291  Kupovat letenky na prakticky nefunkční wifi je ještě mnohem víc stresující než běžně.

292  Hlasovky místo zpráv jsou naprostá cizojazyčná past (a jsou tu děsně populární), kdo má tomu drmolení rozumět, když nejde říct, ať to zopakujou pomalejc, nebo si to nemůžu přečíst a v klidu přelouskat…

293  Nejsem si úplně jistá, na co potřebujou v Kostarice letní čas, když je tu celej rok světlo prakticky stejně od šesti do šesti každej den.

294  Maximální frustrace že holka, se kterou mám celej semestr ve dvojici navrhovat dům, neumí nakreslit rovnou čáru ani dva centimetry dlouhou, aniž by to brala na pětkrát a po kouskách a každá čára byla ve výsledku úplně chlupatá – hlavně teda když dělám nějakou skicu, snažíme se něco vymyslet a ona mi do ní začne čmárat :D. Deep breaths…

295  Nakonec se mi zdá, že tu maj v ateliérech, nebo aspoň v tom mym, v mnoha věcech podstatně profesionálnější přístup, ta organizovanost všeho je asi kompenzace toho chaosu místní kultury, ale výsledek je pak v mnoha věcech podrobnější a propracovanější. Přistupujou k tomu víc utilitárně a míň konceptuálně, ale zdá se mi, že to docela funguje, ikdyž to je ještě asi brzo říct. Tak i tak to myslim jsou docela přínosný návyky ke zkombinování s tim, jak se dělaj věci u nás.

296  Na klimatický stávky tu neni nikdo ani náznakem zvědavej. Business as usual…

297  Když přišla řeč na sametovou revoluci, tak se mě začal učitel španělštiny vyptávat, jestli je to totéž co La primavera de Praga, tak jsem na něj chvilku dost udiveně koukala, že vůbec zná pojem pražský jaro… vůbec mě nenapadlo, že by v takovýhle malý zemičce mohla být historie jiný malý zemičky na druhym konci světa common knowledge.

298  Ramínka od oblečení taky docela vtipně vytyčený pihama.

299  Vysvětlovala jsem, že mandarinky jsou u nás čistě zimní/vánoční záležitost a prý to tak maj tady historicky s jablkama, že je to jen vánoční věc, jen teda teď už se do supermarketů ze států dovážej celoročně, ale pořád je to trochu zažitý jako vánoční věc.

300  Libuju si, že po dvou dnech zas teče voda, další den přijdu domů a jsme bez elektřiny… ;(((

Leave a Reply

Your email address will not be published.