1 Odlet a proces co tomu předchází, zvlášť když ho o den odložej, je docela vydatnej zážitek sám o sobě. 2 Vzlet jsem naprosto prospala, na pár vteřin mě vzbudilo, když to cuklo při rozjezdu, ale zas jsem usnula a probudila se až nad mrakama o nevimokolik pozdejc. (update: jsem tu tři týdny a zatím dost pravidelně dospávám posledních tipla bych tak poslední čtyři roky svého života.) 3 První vjem v Kostarice je hodinovej davovej chanting nějakýho místního sportovního týmu, co se akorát odněkud vrátil vedlejším letem, zatímco já čekám na kufry (a Vláďa, můj exhange buddy a jeho brácha na mě venku). 4 Dva dny předtim koupenej kufr nepřežil cestu. 5 Výbava od Vládi – m.j. lampička, křídy, skicák, pravítka, opalovací a poopalovací krémy, stan a hlavně šnorchlovací souprava. 6 První dva týdny budou v gated community, ale i k ní mám prý jezdit za tmy jenom uberem i ze zastávky nejbližšího busu. 7 Ráno slunce palmy a hlavně hory všude na obzoru – když jsem přiletěla, byla už tma, tak mě zvlášť ty hory dost udivily. 8 V San José překvapivě chladno. 9 Místní TZB! – elektrický vedení výraznym doplňkem každý ulice mimo nejužší centrum, bomby s plynem na balkónech a tak. 10 Houpačka místo lavičky na místní zastávce autobusu. 11 První dojmy – všechno dost dobře barevný. 12 Oběd u oblíbenejch babiček V a M. 13 Národnostní složení intercambia (Exchange studentů) – španělé, mexičani, pár němců, ale některý se španělskejma jménama, dvě holky z Asie, pár rakušanů a skupina francouzů, kteří jsou jasný na první pohled. 14 Z přednášky o bezpečnosti jsem nerozuměla ani slovo, jen několik infographics o tom, jak identifikovat charakter nosu a tvar obočí pachatele pro policejní popis. 15 Buddy: We respect the traffic lights here! (Dost významnym tónem, když jsem se jednou jala přecházet, protože jsem žádnej semafor neviděla – protože pro chodce tu většinou žádnej není, když maj auta červenou, mají-li tam vůbec semafor, má chodec zelenou) – obecně je ale ta jeho věta dost komická v kontextu místní dopravy. 16 Pán, od kterýho jsem na ulici kupovala ovoce a věděl že zas tolik nerozumim se hrozně hezky snažil abych věděla, že mi vrací správný množství peněz a nesnaží se mě obrat. Vůbec mi to tu v tomhle přijde dost férový, ale možná jen nevim, kdo mě kde natáh. 17 Svět kde se můžu živit banánama od rána do večera. 18 Jeden uber za druhym :/ – Až vychytám busy, asi jich bude míň, ale stejně je to nezvyk. 19 První den celej v mikine a už jsem spálená… 20 Spálená tak, že i paní v supermarketu mi radila, co s tim. (S krátkýho výletu na sopku do 3400 m n. m. – nejvejš, co jsem kdy byla. Faktor krému pod padesát tu člověk sotva sežene i v obchodech.) 21 Lidi se nevyhýbaj vpravo! 22 Fakulta pár domů od bordelu. 23 Streetfood je tu tvrdý, zelený, nezrale vypadající mango se solí a limetkou – když mi někdo dal ochutnat, byla jsem patřičně zaskočená, ale už jsem tomu přišla na chuť. 24 Na ananas se tu prý taky někdy dává sůl, aby z toho nebolel jazyk, což mě nikdy nenapadlo, že by mohlo fungovat, ještě jsem to nezkusila. 25 Na ulici všichni prodávaj ponožky, strašně dlouhý USB kabely a paradoxně docela často i kulichy. 26 Moje zatím nejoblíbenější věc na San José a asi většině Kostariky – Prakticky z každýho místa kdekoliv je tu vidět aspoň v nějakym směru na hory na horizontu, vážně prakticky všude. 27 Město dost vysoko, což je moc příjemný, protože je to relativně špinavý město dost vzdušný. 28 Vlnitý lavičky. 29 Místní dvě vysoký brutalistní budovy, co se čněj nad zbytek těch jedno, dvou, max třípodlažních domků. 30 Jedinej gotickej kostel v zemi, dlouho ruina, renovovanej 2006. 31 Když člověk musí pro vstup do země podepsat, že neveze zbraně, drogy, hodně alkoholu a víc než dvě kila sladkostí. 32 Cyklopolicie je tu dost populární. 33 Ciklovías v centru supr, ale moc lidí po nich nejezdí. 34 V praze si někdy odvykám aktivnějc užívat město, i kvůli nedostatku času, ale pak v zahraničí je člověk za funkční věci ve městě hrozně vděčnej. 35 Až na parter a možná 1.patro jsou domy v centru San José prázdný, je to centrum s velkou spadovou oblastí, ale bez rezidentů. 36 Za autobus jen jedna cena na jednu zastávku i na cestu z konečný na konečnou. 37 Kompost vedle běžejch odpadkových košů na ulici – ale asi to tak nebude ve většině čtvrtí. 38 První den školy – komplet každej roli papíru v ruce… asi jsem tu správně. 39 Jsem tu čtyři dny a už se docela těšim na déšť. (edit po třech týdnech – pořád nic, jen jednou pět minut krápání) 40 Nemaj tu adresy, jen očíslovaný ulice a pak babo raď, třetí dům od toho velkýho modrýho napravo… Můj Buddy když jel na Erasmus a dali mu tam papírek s jeho adresou, tak ani úplně nevěděl, co to je a k čemu to je a musel se ptát, taky třeba nemaj schránky na ulici, když chtěj něco poslat, musej na poštu, v reálu toho moc neposílaj. 41 Můj buddy se o mě hrozně stará, je to fajn takhle na začátku, zvlášť s přetrvávajícím zmatením ze španělštiny. 42 Zjištění že platanos nejsou banány, jako nás učili, ale řáděj se mezi zeleninu a jsou vevnitř oranžový. 43 Místní elektrický rozvody mě asi nikdy nepřestanou fascinovat. 44 Za oknem koupelny tu často šustěj palmový listy a já se vždycky těšim, že už konečně prší a ono pořád nic. 45 Ostatní erasmáci pořád jen sdílej fotky z barů, což mě moc nezajímá, to erasmáctví jsem ze sebe asi docela vybila už ve Finsku. 46 Bez whatsappu se tu nikdo ani nehne, často včetně prarodičů. 47 Ani s mejma 167 cm se mi nikdy nestane, že bych neviděla v davu, většina lidí je o hlavu menší… Obecně Evropani tu dost trčej. El muchacho alto/La muchacha alta je docela běžnej popis Vládi s Márií, který jsem tu vystřídala a lidi si zrovna nemůžou vzpomenout, jak se jmenovali. 48 Celá země funguje na cash – busy tu provozuje tisíc různejch dopravců a každýmu
