501 Od návratu jeden velmi uneventful školní týden za druhym. Ještě čtyři a půl do konce semestru. 502 Vlasy dost zničený od velkýho množství sluníčka, tak jsem se vrátila zpátky ke krátkýmu sestřihu. Zas jsem si moc ráda připomněla, jak jsou krátký vlasy praktická věc! 503 Šla jsem v Kartágu na vlak přes trh, kde…
101 Každou chvilku je tu něco izraelskýho a je tu taky město jménem Palestina a tak. 102 Coo, semafor s odpočtem? A o kus dál další? A to ta hlavní silnice má jen jeden pruh v každym směru, ani čáru uprostřed nemá a ani to neni nějak zásadně hlavní město. 103 Když má člověk namožený…
1 Z letadla pohled na aktivní zrovna kouřící sopku na břehu obřího jezera v Nikarague. 2 Některý dopravní smyčky řešený tak, že prostě prohoděj směry, že se chvíli jede vlevo, navigace zahlásí circulacion inversa a čus. 3 Každej místní na povel vyjmenuje čísla čtvrtí, který jsou v hlavním městě bezpečný a který ne, kde jsou…
401 Večer klid a krásnej oheň na pláži 402 Chudák holka co organizuje tenhle víkend se pokusila hrozně nadšeně rozjet městečko palermo když pršelo, ale všichni jí to zasabotovali. 403 GypSea 404 Druhý Češi, co jsem tu náhodně potkala. 405 Dopravní značka Pozor lenochodi 406 Národní příslušnost je tu mezi lidma mnohem silnější, všude je…
301 Haha ale tim že vypadla elektřina mi stihly aspoň na pár hodin rozmrznout věci v tý ledničce, ze ktery tou opravou udělali mrazak, tak jsem pro jednou neměla úplně zmrzlou večeři 302 Po kostarice je prý asi 12 fakult architektury. 303 Už se mi víckrát zdál sen, že jdu jednou ulicí v San José…
Měla jsem jeden volnej den, tak jsem vyrazila na výlet k náhodnýmu vodopádu. Myslela jsem, že jdu k jinýmu, protože jsem nevěděla, že jsou u týhle vesnice dva různý. Po dvou hodinách v busu ze San José jsem, vybavená na teplo a koupačku, dorazila do města od vodopádu vzdálenýho ještě asi 7-8 km, ale už…
201 Potkávám tu při víkendovejch výletech lidi, co sami procestovavaj jižní ameriku a musim říct, že mě to dost láká a v menším měřítku než celej kontinent tu na konci asi něco takovýho podniknu. 202 Dneska jsem tu přesně měsíc (ikdyž ten nejkratší ) 203 Celkem běžnej zdroj údivu, že v Čechách nemáme sopky ani…
101 Kam bus jede se ptát zásadně z venku, aby člověk neprošel čidlem a nemusel platit jizdný i když ani nenastoupí… learned the hard way – o tom byla ta hádka autobusákem – vůbec jsem nechápala co po mě chce, když mi to španělsky vysvětloval a nebyl ohledně toho zrovna milej. 102 Často neni poznat,…
1 Odlet a proces co tomu předchází, zvlášť když ho o den odložej, je docela vydatnej zážitek sám o sobě. 2 Vzlet jsem naprosto prospala, na pár vteřin mě vzbudilo, když to cuklo při rozjezdu, ale zas jsem usnula a probudila se až nad mrakama o nevimokolik pozdejc. (update: jsem tu tři týdny a zatím dost pravidelně…
Zas budu občas psát. Ve Finsku jsem poprvý něco veřejně psala a dávala to sem. Psala jsem se záminkou, byla jsem v cizině, bylo to tam zajímavý a lidem doma neznámý, tak jsem o tom chtěla dávat vědět. Akorát že jsem v reálu nepsala o nějakejch supr zajímavejch věcech, ale víceméně mi to dalo…
Nějakou dobu, docela dlouhou dobu, jsem sem nic nenapsala. Při všem co se dělo jsem na to neměla myšlenky a když se všechno dodělo, tak mi to přestalo připadat důležitý. Taky jsem poslední dva měsíce ve frekvenci dvou až tří týdnů pendlovala z jedný země do druhý mezi Rovaniemi a Prahou s několika nocema strávenýma na…
Tak píšu ještě jednou před Vánocema. Je čtvrt na dvě, slunce zapadá za pět minut, ale on to vlastně není rozdíl – dvacet minut po východu už to vypadá úplně stejně jako dvacet minut po západu – tmavá šedá se sněhem na zemi, mlhou a modře šedym nebem. K tomuhle tématu – před pár dny jsem…
Já vim, je to zas dlouhý, ale třeba na to bude mít aspoň někdo trpělivost. :) Je to zas pár týdnů, tentokrát jen tři, ale i tak už se mi zachtělo něco napsat. Začnu tim, že poslední tři týdny utekly strašně rychle. A taky je tma. Den se z pěti a půl hodin mezi východem a západem…
Když jsem sem naposledy něco víc psala, den byl o čtyři hodiny a třicet sedm minut delší – bylo to před pěti týdny… Za poslední měsíc se toho asi dělo míň, než za ty měsíce předtim. Doběhla nás školní rutina, tma i únava, co s tou tmou přišla. Varovali nás, že budem po tomhle koncoříjnovym skoku…
11.10. Už se mi zas nastřádaly věci k povídání, tak jsem si zas jednou sedla a něco napsala. Neoddiskutovatelná rutina, která tu před pár týdny nastala s sebou přinesla jednu dobrou skutečnost – je to tu pořád fajn. Přibývá dnů, kdy se nic zázračnýho nestalo, prostě obyčejnejch sympatickejch dnů – podzimní barvy, mlha nad řekou, zajímavá…
Novinky ze světa Novinky z domova Tak zas jednou jak se mám. Mráz přišel a zase odešel (haha, mám chuť pokračovat textem Sametový, no nic… ) – dalo nám to důvod chovat se jeden večer jako malý děti, koulovat se, stavět sněhuláky, dělat andělíčky a ráno pak driftovat na kolech v náledí a mokrý sněhobřečce…
Prý už jsem zas chvíli nenapsala, jak se mam… Ne že bych v posledních čtrnácti dnech ňákýho soba viděla, ale adaptaci do místního prostředí to docela dobře vystihuje. Polární záře, ikdyž v posledních dnech ustala, vždycky okouzlí, ale už jsme přestali být turisti. Chtěla bych ještě během zimy vzít polární záři na time laps, ale…
Přestože při každym sebemenším záblesku polární záře pořád všichni v tichym úžasu koukáme nahoru (Je to taky jeden z mála momentů, kdy si čistě uvědomujem, kde to vlastně jsme.), začíná se dostavovat pocit, že tu nejsme jenom na dalším z letních výletů, ale že tu fakt bydlíme. U mě se taky dostavuje pocit radosti z toho, že jsem tady…
Čas je tu ňákej delší než jinde. Po pár všedních dnech máme pocit, že už jsme tu týdny, protože tempo existence v tomhle městě je zvláštně pomalý… všechno je tu celkem daleko, pěšky bych šla do školy tak hodinu, na kole v ranní cyklozácpě tvořený španělskejma studentama, co si místo jízdy vehementně povídaj to je tak na…
I zbytek exkurze byl fajn, před takovou věcí, jako je půlrok v cizí zemi má člověk velký očekávání ohledně všeho možnýho, když jsem ale první den přijela, měla jsem pocit, že vůbec nevim jak začít. Tenhle pětidenní výlet to celkem pěkně vyřešil. Hodili nás jako ryby do vody do místního prostředí a chtěli po nás dost…
Chtěla jsem sem něco napsat zas až na konci týdne, ale to by toho asi byla spousta najednou, tak píšu už teď. Let z Helsinek do Rovaniemi byl jeden z nejkrásnějších, co jsem kdy zažila. Až na to, že lítání s plnejma dutinama je bolestivě mučivý (všichni tu máme rýmu od prvního dne po příletu…
Tak tady je pár dojmů z Helsinek: Nejdřív jsem chytla megadrahej taxík z letiště, čemuž se v jednu v noci, ve slejváku, v neznámym městě a se spoustou majetků včetně batohu zabalenym v tý letadlový plastový fólii, takže se ani nedal dát na záda, nedalo úplně vyhnout, ale stejně mě ta cena úplně nepotěšila. Obecně je…