Novinky ze světa Novinky z domova Tak zas jednou jak se mám. Mráz přišel a zase odešel (haha, mám chuť pokračovat textem Sametový, no nic… ) – dalo nám to důvod chovat se jeden večer jako malý děti, koulovat se, stavět sněhuláky, dělat andělíčky a ráno pak driftovat na kolech v náledí a mokrý sněhobřečce…
Tak tady jsou fotky z první z mnoha nadcházejících návštěv místní celolaponský kovosběrny, k tomu dvě fotky z celolaponskýho skladu dřeva, co je jenom kousek odtamtud. Jak napadl sníh, člověk si mezi těma kovovejma kopcema přišel jako v horách. …
Prý už jsem zas chvíli nenapsala, jak se mam… Ne že bych v posledních čtrnácti dnech ňákýho soba viděla, ale adaptaci do místního prostředí to docela dobře vystihuje. Polární záře, ikdyž v posledních dnech ustala, vždycky okouzlí, ale už jsme přestali být turisti. Chtěla bych ještě během zimy vzít polární záři na time laps, ale…
Tentokrát nejdřív z fotbalovýho hřiště, kam jsme doběhli jen pár minut po tom, co byla prý vidět i fialová, ale stejně to byla nádhera. Úplně mokrý jsme pak šli zpátky, ale neni možný jít spát, když se tohle děje nad váma, tak jsme ještě vylezli na střechu a koukali dál. …
Přestože při každym sebemenším záblesku polární záře pořád všichni v tichym úžasu koukáme nahoru (Je to taky jeden z mála momentů, kdy si čistě uvědomujem, kde to vlastně jsme.), začíná se dostavovat pocit, že tu nejsme jenom na dalším z letních výletů, ale že tu fakt bydlíme. U mě se taky dostavuje pocit radosti z toho, že jsem tady…
Čas je tu ňákej delší než jinde. Po pár všedních dnech máme pocit, že už jsme tu týdny, protože tempo existence v tomhle městě je zvláštně pomalý… všechno je tu celkem daleko, pěšky bych šla do školy tak hodinu, na kole v ranní cyklozácpě tvořený španělskejma studentama, co si místo jízdy vehementně povídaj to je tak na…
Tak tady první větší várka fotek – většina z exkurze v národním parku Pallas Tunturi ňákejch 250-300 km nad rovaniemi, takže už docela pořádnej sever. Sorry za takový množství makrofotek, objevovala jsem novej teleobjektiv. Tohle je o půlnoci z letištní plochy – přišla jsem si jak boháč, letěli jsme tak malym letadlem, že jsme z…