05/19 Guatemala II. (101-172)

101 Každou chvilku je tu něco izraelskýho a je tu taky město jménem Palestina a tak.

102 Coo, semafor s odpočtem? A o kus dál další? A to ta hlavní silnice má jen jeden pruh v každym směru, ani čáru uprostřed nemá a ani to neni nějak zásadně hlavní město.

103 Když má člověk namožený ruce z cestování autobusama, jak se musí pořád držet jak o život a když sedí zrovna u otevřenejch dveří, tak opravdu o život.

104 Život místních holek a žen – vstát brzo a začít tleskat tortily, střídavě celej den a zítra znova.

105 Stařičký zrezlý helikoptéry.

106 Policajti, hasiči, záchranáři a tak tu běžně ve službě postávaj na ulici s kasičkama na příspěvky.

107 Kuřata a krocani v hostelu/kempu.

108 Plavali jsme řekou tekoucí skrz třicet kilometrů dlouhej jeskynní komplex, běžný smrtelníci ale směj jen několik set metrů a zase zpátky, aby jim tam neprochladli. Je to takový jako po rozvyklanym žebříku nebo po laně nahoru, pak něco přeplavat, pak někam vylézt, odtamtud skočit a tak – celý se svíčkou v ruce a čelovkou. Na konci nám pak bylo řečeno, ať se vsoukáme do jedný škvíry a necháme se jí propadnout, že je tam dole tak akorát vody, že je to bezpečný. nebylo to tak vysoký, jak se shora zdálo, vody tam bylo dost, jen jsem zahučela hluboko pod hladinu i s čelovkou na hlavě – aspoň jsem otestovala, že i obyč levná čelovka může být vodotěsná, nebo aspoň schopná svítit pod vodou a přežít to.

109 Zakázaná jeskyně a skákání z vodopádů, všechno s našim ex navy geologo tourguido barmanem, co nás tam vzal jako místňák, protože taky chtěl pauzu o práce. A řidič co nám s sebou vzal oběd na jednom talíři až k řece a mezi našim skákáním a šplháním dřímal na kameni.

110 Z hor do džungle a předpověď počasí hlásí na dnešek a zítřek 38 stupňů, a to máme jet zítra do části země, kde je prý ještě mnohem větší vedro a vlhko.

111 Zasekla jsem se tu už o dva dny dýl, než byl plán, je to tu bezva a je krásný se pár dní nikam hodiny a hodiny nepřesouvat 🙂

112 Odřený kolena ze sopky a z vodopádu a loket z volejbalu = úspěšnej výlet.

113 V hostelu jsem párkrát porazila místní barmany v kulečníku a jednoho v pingpongu a trošku těžce to nesli. Ale aspoň už vim jak zněj všemožný naávky v islandštině od jednoho z nich, co tam byl na pár týdnů jako dobrovolník.

114 Bolavej krk a plný dutiny z jeskyni a nonstop střídání teplot nahoru a dolu, snad ne angína. Tři dny jeskyní a skákání do ledový řeky, neměla bych se divit.

115 Za deset dní tolik bezva lidí že nevim co s nima, tak se mi se všema hlavně nechce loučit…

116 Nonstop pálená skládka. – Kažou chvíli tu někde něco v krajině hoří, až zblízka člověk vidí, že prostě jen všude pálej hromady odpadků.

117 Všechny volby co můžou být se tu konaj úplně najednou, od komunálek po prezidenta, takže je to tu zaplavený volebníma plakátama, ale lidi to moc nezajímá a chodívaj ve velkym křížkovat jak jim to přijde pod ruku, protože maj (asi oprávněnej) pocit, že se v tom všem najednou stejně nemaj šanci zorientovat.

118 Korupcí umožnili postavit hydroelektrárnu, která bere vodu možná nejzázračnější přírodní formaci v zemi.

119 Košatý palmy, který jsou kolem dokola obrostlý a i prorostlý listnáčema tak, že to vypadá jako jeden strom dohromady, co má běžný i palmový listy.

120 Hodně pánskejch špičatejch bot.

121 Každej pán a kluk je tu ready tancovat kdykoliv se naskytne příležitost.

121 Guatemalec/an je španělsky Guatemalteco.

122 Ultrapomalej přívoz místo mostu na jednom z hlavnějších tahů převážející všechno od osobních aut po náklaďáky plný místních nebo plný krav.

123 Ohradníky polí i silnic z ostnatýho drátu prorostlýho hluboko do kmenů stromů.

124 Z krajiny hor a prudkejch kopců do nekonečnejch kamenitejch řídce porostlejch pastvin a plání.

125 Po všech těch jeskyních, šplhání po vodopádech a mnoha šipek do ledový řeky mě dohnala nějaká minichřipka, ale zrovna ve městě, kde je 37 stupňů a miliónoprocentní vlhkost, takže je mi prostě jen nanic. A zítra vstávání ve třičtvrtě na čtyři ráno a šest hodin šplhání po pyramidách v džungli. Možná tu umřu.

126 Dochází mi cash a výběry jsou drahý, tak jsem právě poobědvala tři banány celkově nějak pod deset korun.

127 Whatsapp vládne tomuhle kontinentu. I kontaktní číslo největšího prodejce dopravy v zemi je na Whatsappu a když vám nepřijde lístek mailem, pošlou vám ho do chatu.

128 Lékárna hlídaná policajtem s obuškem.

129 Bezdomovkyně po mě začala jen tak házet kameny, naštěstí dvakrát mířila vedle a napotřetí byla v cestě mezi ní a mojí hlavou cedule.

130 Když to všechny busy z města berou přímo napříč tržištěm, aby tam donabrali víc lidí, je to zhruba jako když se člověk snaží projet s crafterem jídelní zónou na Povalči.

131 Ale zas to má tu výhodu, že jen co zastavíte, někdo vám přijde prodat čerstvý mango až do busu. A když už se konečně vyrazí, řidič přibržďuje nebo zastavuje cestujícím, aby si na cestu koupili za dveří vodu a další věci.

132 Zmrzlináři s dřevěnejma zmrzlinářskejma vozíkama.

133 Mléko s rýží/vločkama/pšenicí jako horkej nápoj prodávanej na ulici je geniální vynález.

134 Kostely jen trochu zdobnej, většinou bílej, štít a zbytek úplně prostej, střecha vlnitej plech, pár oken a dobrý.

135 Když člověk nemá v busu přesně na jízdný, zaplatí klidně mnohonásobně větší bankovkou, víc to neřeší a počká, až mu týpek, co vybírá peníze, vrátí, klidně i třeba za dvě hodiny před vystupováním, nebo až posbírá od ostatních dost na vrácení a tak. Je to tu tak se všim, že se v tomhle ohledu absolutně nepočítá s tim, že by někdo někoho okradl, prostě si to vždycky všichni pamatujou, vzájemně si důvěřujou a všechno to funguje. Taky to celý probíhá mlčky, tyhle výměny, žádný jakože jeden druhýmu dluží tolik a tolik, prostě se počká, až se to vrátí. V očekávání místní vysoký kriminality jsem byla timhle přístupem poněkud zaskočená, ale mile.

136 A holce co vezla pytel se zeleninou vesnickym busem i sjeli z hlavní cesty a hodili jí až před dům. 🙂

137 Taky po autobusákovi poslala paní z jednoho městečka balíček s lékama do vedlejší vesnice.

138 Krom zítřejší noci v busu trávim poslední noc vGuatemale v hostelu, kde mojí postel od silnice dělí jediná ani ne metr vysoká dřevěná branka, jinak nic, jen pak asi deset schodů. Taky je to podkroví ‘domu’, který má místo oken jen prostě velký kusy bez zdi a střechu z banánovníků jako tašek, tak je to takový outdoorový, což by bylo fajn, pokud by to nebylo v tropech a u jezera. Myslim, že se ráno probudim jako jeden velkej štípanec, protože repelent už mi prakticky došel.

139 Poslední půl/třičtvrtě-den nicnedělání a koupání u jezera před odpoledním odjezdem nočního busu zpátky do Ciudad de Guatemala, odkud zítra v poledne letim.

140 Baví mě, jak se tu pánové středního věku vzájemně bodře oslovujou Viejo, Gordo a tak. Taky ale Guapo/a a tak. V Kostarice to občas taky slýchám, zvlášť od starších lidí.

141 Klasika když člověk zaplatí na trhu moc velkou bankovkou, daj jí nejbližšímu dítěti, který pak obíhá okolní stánky ve snaze to rozměnit. V regulérnější ‘restauraci’ má tohle na starost servírka.

142 Vkročila jsem do Salvadorskýho stánku s jídlem a moje schopnost rozumět španělsky se rázem vrátila o dva měsíce zpátky. Guatemalci maj totiž velmi čistou španělštinu, takže jim jde dobře rozumět, anebo je to pro mnoho z nich druhej jazyk, tak na tom bývaj podobně jak já.

143 Taky trochu lituju, že jsem si sedla přímo čelem do ‘kuchyně’, hygienici by se v tomhle regionu vyřádili. V jedný jiný jídelně jedna kuchařka upustila celou mísu s platanos na úplně špinavou podlahu, tak si rychle jiná stoupla do dveří a bránila s úsměvem výhled, zatimco to ostatní zběsile sbíraly.

144 Nebyla bych to já, kdybych zas poslední den cestování nepodcenila sluníčko a nespálila se všude, kde se mi zatim nepovedlo být dostatečně opálená.

145 Silniční kontrolní bod jako na hranicích, kde se všech musej zeptat, jestli do vedlejšího kraje nevezou nějaký ovoce.

146 Celkem často tu vídám vypalování polí nebo hustejch nízkejch porostů, obecně se tu v krajině pořád někde z něčeho kouří, ale většinou jsou to spíš skládky.

147 Cestovala jsem posledních několik dnů se dvěma Němkama, který jsem potkala v autobuse a po těch asi čtyřech pěti dnech mám pocit, jako bych je opouštěla po měsíci. Ale plánujou mě přijet navštívit na Povaleč. To je promo, co? Ještě nějaký Guatemalce tam nalákat… 😀 Jen ti to maj trochu z ruky.

148 Koukám z okýnka nočního busu na velkej vůz, ale mám pocit, že je vzhůru nohama, než jak ho znám, ikduž cojávim, moje znalost souhvězdí je hodně marná a jak většinou člověk kouká zakloněnej, stejně sotva ví, kde je nahoře a kde dole, tak to taky může být úplná hloupost.

149 Náš noční double decker se ocitl v random městě jménem Poptún, kudy projížděl uprostřed nějaký děsně nabombený a funky nasvícený spanilý jízdy naklaďáků, na kterou se přišlo podívat celý město, lidi sedící i na střechách aby viděli, iídiči túrující do rytmu, pouť podél celý trasy, všichni repráky na střechách, korby plný mládeže, mámy s miminama v obecenstvu, mezi naklaďákama kličkující vozíčky z popcornem a sladkostma a tak. Vážně netušim, co to bylo za událost, ale žádnej místní o to za žádnou cenu nemohl přijít.

150 Motorka je tu dopravní prostředek pro celou rodinu naráz.

151 Všechno se tu děje mnohem vícegeneračnějc. Např děti jsou přítomný u všeho možnýho, stejně jako dospívající se tolik neseparujou od dospělejch jako u nás.

152 V týhle zemi nejsem Sára ale Sarita.

153 Všude obchody jménem Shalom, Nazareth, Izrael, Jireh a tak dál a tak dál.

154 Osm hodin letištního marimbovýho rádia je tak o šest a půl víc, než kolik jsem byla ready zvládnout.

155 Daňový úřad zavřel cca čtyři pětiny veškerejch obchodů na letišti. Asi zlobili…

156 Tikal, největší město Máyů, běžně vedro na umření, tentokrát naštěstí zataženo, takže jen trochu na umření. Pyramidy co v mlze čouhaj nad korunama stromů pralesa, naprostá krása.

157 Tikal znamená město zvuků – když se totiž před libovolnou z pyramid nahlas tleskne, zpátky se vrací silnej, ale úplně znějící hýkavej zvuk, co zní stejně jako zvuk, co vydává Guatemalskej národní pták Quetzal, po kterym se jmenuje např. i místní měna.

158 Jelikož se nějaká z pyramid v TIkalu objevila v jedněch z Hvězdnejch válek, spousta turistů sem jezdí a vyprávaj se průvodců jen na ‘the Star Wars pyramid’.

159 Jako turista se člověk po Guatemale pohybuje spoustu času v alternativním světě, kterej využívá stejný města a stejný silnice, ale s místníma interaguje jen ve formě kupování věcí a služeb. Může za to nedostatečná infrastruktura, která je proto substituovaná další ‘plně funkční’ sítí hostelů a shuttle busů mezi hlavníma destinacema.

160 Když má člověk na tu zemi trochu víc času, dá se tomu trochu víc vyhnout, ikdyž ne vždycky. Mě se to povedlo párkrát, např. když jsem vyrazila na pár dní mimo hlavní cizinecký trasy.

161 Na druhou stranu je i hezký využívat tu turistickou síť, protože do týhle země se nejezdí za nějakym supr fancy turismem, takže naprostá většina lidí, se kterejma se člověk potká, jsou moc zajímavý mladý lidi z celýho světa, co maj většinou buďto čerstvě dostudováno, nebo měněj práci, nebo jsou jako já na výměně a maj chvíli volna. Takže například tyhle shuttle busy jsou bezva způsob, jak potkat lidi, se kterýma dál cestovat.

162 Taky je teda fajn některý noci spát na místech, kde maj filtrovanou pitnou vodu a možnost si naplánovat další cestu na wifi. Ikdyž to je občas tak, že člověk z guatemalský ulice vkročí do americkýho hostelu a je to jako být rázem v jiný zemi.

163 Taky jsou některý vesnice a města propagovaný jako oázy backpackerů, joga retreats a tak dál, což znamená, že se týhle cílový skupině přizpůsobuje úplně všechno za ztráty lokálnosti, takže např vege taco stánky, gluten free stánky a tak dál a tak dál. Prostě aby se tu Američani cítili jako s americkou nabídkou jídel a služeb, což v tomhle světě působí hodně zvláštně.

164 Přírodní úkaz, kdy se velká řeka na 300 metrů zavrtá pod zem a je přemostěná vápencem, na kterym jsou kaskádově přepadávající jezírka živený pramenama z okolních kopců nezávisle na tý řece, co teče pod nima. Voda minerálama z vápence tyrkysová. Dá se v tom koupat, vždycky přeplavat jedno jezírko a skočit šipku do dalšího 🙂

165 Návrat do Kostariky jako do o několik úrovni vyvinutější a civilizovanější země. Což je fajn změna perspektivy, víc si cenim například čistoty ve městě, který mi předtim přišlo špinavý, organizovanejch a příjemně prázdnejch autobusů, který mi předtim přišly chaotický, nebo že tu teče z kohoutků pitná voda.

166 Byla jsem příjemně překvapená, že na to, že v Guatemale neteče pitná voda, jsem si za patnáct dní musela koupit jen asi pět nebo šest lahví a tři sáčky s pitnou vodou a jinak brát filtrovanou vodu z barelů v hostelích.

167 V Guatemale si člověk velmi silně uvědomí, že ačkoliv je v Kostarice krásná příroda, absolutně tam chybí lokální kultura, pocit historie ve městech apod. Je to tu dost amerikanizovaný a např. co do indiánských tradic je to historicky na rozhraní mezi Mayema na severu a Aztékama na jihu, takže se tu neudrželo tak úplně ani jedno.

168 Děti na venkově nezdravěj Ola nebo Buenos dias, ale rovnou un quetzal! (místní měna, 1 gtq = cca 3 czk)

169 Většina noc v hostelích, jedna venku a jedna pak v drobný krizi v random hotelu levnějším než ty mezinárodní hostely, kde bylo obří okno z koupelny přímo do recepce a když jsme si nechávaly batohy přes den v pokoji majitelky, musely jsme akorát překročit jejího opilýho syna, co vytuhnul pod shcodama.

170 Smlouvání na trhu, kdy se vám snažej vnutit čtyři kusy za menší cenu, než chtěj za tři. Nevim, jestli mu to došlo, ale jo, může být.

171 Zvláštně fungující koexistence Májský kultury s naprosto většinovou příslušností ke křesťanství za zachování tradic obou těchhle směrů.

172  Ačkoliv jsem se občas i cíleně snažila cestovat sama, protože mě to bavilo víc než se organizovat se skupinou různorodejch lidí, potkávala jsem pořád všude tolik fajn lidí, že třeba poslední skoro celej týden byl s hrozně fajn partou, se kterou se mi jen velmi nelibě loučilo.

Leave a Reply

Your email address will not be published.