Zas budu občas psát. Ve Finsku jsem poprvý něco veřejně psala a dávala to sem. Psala jsem se záminkou, byla jsem v cizině, bylo to tam zajímavý a lidem doma neznámý, tak jsem o tom chtěla dávat vědět. Akorát že jsem v reálu nepsala o nějakejch supr zajímavejch věcech, ale víceméně mi to dalo možnost vyjadřovat se k úplně…
Tag: rovaniemi
10/15 ZE SEVERU / FROM THE NORTH – výstava
. Fotograf u kaple ticha v nejrušnější části Helsinek A photographer at the chapel of silence in the busiest part of Helsinki . . . Dva ze sloupů v čele katedrály Two of the columns at the front of the cathedral . . . Blížili jsme se k moři a já slyšela normální hukot vln, když…
05/15 – 9 months of the north – video animation
An animated “documentary” of the 9 month I spent in Rovaniemi, the capital city of Lapland located on the arctic circle in northern Finland. The animation was made as a part of a video expression course at the University of Lapland in Rovaniemi.
Music: “History’s Door” by Husky
05/15 Půlnoční les
Málo co mi v poslední době udělalo takovou radost, jako včera tři noční hodiny strávený v lese mezi východem a západem slunce, zvlášť po několika propršenejch dnech. Před jedenáctou jsem z vyhlídky stihla západ, pak z vyšší vyhlídky mraky červánků a pak jsem se ještě ňákou dobu toulala mlhou po lese a bylo tam krásně. …
03/15 Nebe zase jednou zářilo
Včera večer jsme tři hodiny trávili bobováním na lakovanejch kartonech, co jsme si tak trochu vypůjčili poblíž kolejí. Šli jsme bobovat na fotbalový hřiště – vedle něho je asi deset metrů dlouhej kopeček, jelikož je ale namrzlo, tak se z nás staly živý curlingový kameny a s timhle minirozjezdem jsme vždycky přefrčeli celý to fotbalový hřiště našíř. A tohle…
03/15 Poslední dva měsíce ve fotkách
Pláž v Nallikari v Oulu – ten kouzelnej ze všech stran otevřenej a přitom závětří skýtající maják. z exkurze do Oulu ve Finsku klasika něčí náhodná bunda na věšáku medvěd v muzeu jaro včera cestou do obchodu v Rovaniemi dlouhý severský stíny, ale už kratší než byly ten…
03/15 Poslední dva měsíce.
Nějakou dobu, docela dlouhou dobu, jsem sem nic nenapsala. Při všem co se dělo jsem na to neměla myšlenky a když se všechno dodělo, tak mi to přestalo připadat důležitý. Taky jsem poslední dva měsíce ve frekvenci dvou až tří týdnů pendlovala z jedný země do druhý mezi Rovaniemi a Prahou s několika nocema strávenýma na helsinkském letišti, nádraží, nebo ve…
02/15 Bílá peřina.
p.s.: Všechno to mělo nádherný barvy, ale ňák mi to zrovna víc fungovalo v čb. Dobrou noc.
12/14 Poslední předvánoční povídání.
Tak píšu ještě jednou před Vánocema. Je čtvrt na dvě, slunce zapadá za pět minut, ale on to vlastně není rozdíl – dvacet minut po východu už to vypadá úplně stejně jako dvacet minut po západu – tmavá šedá se sněhem na zemi, mlhou a modře šedym nebem. K tomuhle tématu – před pár dny jsem si všimla, že máme ve…
12/14 Povídání
Já vim, je to zas dlouhý, ale třeba na to bude mít aspoň někdo trpělivost. :) Je to zas pár týdnů, tentokrát jen tři, ale i tak už se mi zachtělo něco napsat. Začnu tim, že poslední tři týdny utekly strašně rychle. A taky je tma. Den se z pěti a půl hodin mezi východem a západem zkrátil na tři. Zítra slunce…
11/14 Zas po dlouhé době povídám.
Když jsem sem naposledy něco víc psala, den byl o čtyři hodiny a třicet sedm minut delší – bylo to před pěti týdny… Za poslední měsíc se toho asi dělo míň, než za ty měsíce předtim. Doběhla nás školní rutina, tma i únava, co s tou tmou přišla. Varovali nás, že budem po tomhle koncoříjnovym skoku víc spát a nepůjde s tim…
11/14 Řeka
Když se před deseti dny zastavila řeka… Pak ale přišla obleva a řeka se zas dala do pohybu…
11/14 Ledy a ohně
Ani jsem nevěděla, že voda všechny tyhle tvary umí. Na tuhle část celý akce už byla taková zima, že…
10/14 Obleva.
Ve tři odpoledne jsem přijela za školy, rychle popadla foťák a šla se projít, než před čtvrtou zapadlo slunce. Je tu zas na pár dní obleva, takže tam, kde se před týdnem hrál na jezeře hokej, je zas skoro jenom voda… A je příjemný na pár dní moct jít ven jenom ve třech a ne pěti vrstvách. Týdamtam. A…
10/14 Art, Environment and Community class -1st small assignment – Ounasvaara
Zadáním malýho domácího úkolu bylo: “collect and arrange” materiál v krajině. Tohle je na jednom z nezalesněnejch kousků místního kopce na hraně skalnatý vyvýšeniny, kde jsme v žáří několik hodin marně mrzli čekajíc na první polární záři, která nepřišla. V tenhle den jsem taky po dvou týdnech měla čas strávit v místním lese několik hodin a víc pozorovat světlo,…
10/14 Povídám.
11.10. Už se mi zas nastřádaly věci k povídání, tak jsem si zas jednou sedla a něco napsala. Neoddiskutovatelná rutina, která tu před pár týdny nastala s sebou přinesla jednu dobrou skutečnost – je to tu pořád fajn. Přibývá dnů, kdy se nic zázračnýho nestalo, prostě obyčejnejch sympatickejch dnů – podzimní barvy, mlha nad řekou, zajímavá přednáška, ňáká míň zajímavá přednáška,…
09/14 Konec září
Novinky ze světa Novinky z domova Tak zas jednou jak se mám. Mráz přišel a zase odešel (haha, mám chuť pokračovat textem Sametový, no nic… ) – dalo nám to důvod chovat se jeden večer jako malý děti, koulovat se, stavět sněhuláky, dělat andělíčky a ráno pak driftovat na kolech v náledí a mokrý sněhobřečce cestou do školy, padat jak…
09/14 Kovová krajina / Metal Land
Tak tady jsou fotky z první z mnoha nadcházejících návštěv místní celolaponský kovosběrny, k tomu dvě fotky z celolaponskýho skladu dřeva, co je jenom kousek odtamtud. Jak napadl sníh, člověk si mezi těma kovovejma kopcema přišel jako v horách. …
09/14 Soby už nepočítám, záři už nefotim.
Prý už jsem zas chvíli nenapsala, jak se mam… Ne že bych v posledních čtrnácti dnech ňákýho soba viděla, ale adaptaci do místního prostředí to docela dobře vystihuje. Polární záře, ikdyž v posledních dnech ustala, vždycky okouzlí, ale už jsme přestali být turisti. Chtěla bych ještě během zimy vzít polární záři na time laps, ale jinak už se radši kochám,…
09/14 Jenom další záře
Tentokrát nejdřív z fotbalovýho hřiště, kam jsme doběhli jen pár minut po tom, co byla prý vidět i fialová, ale stejně to byla nádhera. Úplně mokrý jsme pak šli zpátky, ale neni možný jít spát, když se tohle děje nad váma, tak jsme ještě vylezli na střechu a koukali dál. …
09/14 Začátek všednosti
Přestože při každym sebemenším záblesku polární záře pořád všichni v tichym úžasu koukáme nahoru (Je to taky jeden z mála momentů, kdy si čistě uvědomujem, kde to vlastně jsme.), začíná se dostavovat pocit, že tu nejsme jenom na dalším z letních výletů, ale že tu fakt bydlíme. U mě se taky dostavuje pocit radosti z toho, že jsem tady a ne někde jinde. Je…
09/14 Čekání na polární záři
Čas je tu ňákej delší než jinde. Po pár všedních dnech máme pocit, že už jsme tu týdny, protože tempo existence v tomhle městě je zvláštně pomalý… všechno je tu celkem daleko, pěšky bych šla do školy tak hodinu, na kole v ranní cyklozácpě tvořený španělskejma studentama, co si místo jízdy vehementně povídaj to je tak na dvacet minut. Do centra je…
09/14 Objevuju sever (hlavně příroda v Pallas Tunturi NP)
Tak tady první větší várka fotek – většina z exkurze v národním parku Pallas Tunturi ňákejch 250-300 km nad rovaniemi, takže už docela pořádnej sever. Sorry za takový množství makrofotek, objevovala jsem novej teleobjektiv. Tohle je o půlnoci z letištní plochy – přišla jsem si jak boháč, letěli jsme tak malym letadlem, že jsme z něj vystoupili po pár schodech…